Výzkumnice Jana Hozzová: Ženám se podsouvá, že informatika je pro ně náročná, a to se potom stává sebenaplňujícím proroctvím

20. 8. 2020

Zatraktivnění práce v IT pro ženy je v naší společnosti čím dál větší téma, a co tak teprve věda a výzkum v IT! Přečtěte si rozhovor s Janou Hozzovou, výzkumnicí centra CERIT-SC, nejen o ženách ve vědě a výzkumu.

Můžeš pro začátek shrnout tvé dosavadní působení na ÚVT?

Na ÚVT pracuji od roku 2013, kdy jsem začínala jako programátorka v oddělení, které se zabývá přístupovými systémy. Časem jsem se zapojila do výzkumných projektů týkajících se mé dizertační práce, a poslední tři nebo čtyři roky už pracuji jen na vědecký projektech.

Aktuálně působím v týmu Jirky Filipoviče, dělám výzkum v oblasti autotuningu a s chemiky spolupracuji na simulacích molekulového dockingu a metadynamiky a na klasifikaci NMR dat. 

Jak jsi se dostala k vědě? Věděla jsi vždy, že ji chceš dělat?

Ne, během studií na gymnáziu mě vůbec nenapadlo, že se věda může stát mým povoláním. Nikoho takového, kdo by dělal vědu, jsem ve své sociální bublině neměla, a ve škole nikdo vědu jako kariérní možnost nezmínil. A už vůbec ne vědu v informatice.

Na vysoké škole jsem přirozeně do kontaktu s vědci přišla, ale rozhodnutí pokračovat na doktorát padlo až koncem inženýrského studia. Bavilo mě bádání, které jsem si vyzkoušela při diplomové práci. V komerční sféře jsem nenašla místo, které by umožnilo výzkum a vývoj čerstvé absolventce, a díky velké podpoře a povzbuzování rodičů a partnera jsem si řekla, že to vyzkouším. A nelituji.

Jaké máš na ÚVT pro vědu podmínky?

Mám to nejdůležitější. Klid a dlouhé časové úseky, kdy se můžu bez vyrušování ponořit do problému.

V rámci projektů si můžu do nemalé míry vybírat, který směr chci prozkoumat a jak problém uchopit. Můžu si prohloubit svou expertízu, a to i v oblastech, které nejsou explicitně zaměřené na oblasti výzkumu, kterými se zabýváme. Poslední roky jsem se začala hlouběji věnovat návrhům a vyhodnocování experimentů a statistice, která je s tím spjatá. A hodně mě to baví.

Jsem také hodně spokojená se skvělou atmosférou v týmu, dobře se nám spolupracuje a lidsky jsme si sedli.

Na ústavu jsi čistě na vědecko-výzkumné pozici jediná žena. Je něco, v čem je vědecká kariéra pro ženy složitější než pro muže?

Výzkum u nás dělá ještě Zdenka Dudová, ačkoli s jiným názvem pracovní pozice. Úplně sama tedy nejsem, ale moc nás tedy není.

Oficiálně a formálně ženy žádné překážky nemají, aspoň ve většině zemí světa. Studovat můžeme a studujeme, vědu dělat můžeme a děláme. Nejsme hloupější než muži, a to ani v matematice či technických vědách. Podmínky jsou poslední roky nastavené stejně, ale těch několik storočí, kdy měli k vyššímu vzdělání a vědě přístup jen (anebo hlavně) muži, je samozřejmě cítit v nuancích společenských a kulturních očekávání.

Informatika jako technická věda je ve střední Evropě vnímána jako doména mužů. I mě rodiče rodiče přesvědčovali, abych na informatiku nešla, protože „to se přece pro dívku nehodí“. A to jsem chodila na gymnázium se zaměřením na programování, matematika i informatika mě bavily a vynikala jsem v nich. Mně to tehdy přišlo jako absolutně irelevantní a šla jsem si za svým, ale ten sociální tlak tam byl. Dívkám se podsouvá, že matematika, fyzika, informatika jsou náročné a je normální, že tyto předměty nezvládají. To se potom stává sebenaplňujícím proroctvím. Tam to celé začíná.

Vidíš případné příčiny ještě v něčem jiném?

Na vysokých školách i na doktorském studiu je poměr mužů a žen vyrovnaný (v celkových součtech napříč obory). Potom však zaúřaduje mateřství a starost o děti. A i když těhotenství, porod a kojení je z biologického hlediska záležitostí žen, starost o děti jí zůstává jen kvůli nastavení společnosti. I teď během COVID-19 karantény se celosvětově ukazuje, že ženy vědkyně přerušily nebo výrazně omezily svou práci častěji než muži vědci, a to kvůli starosti o děti a domácnost. To potom způsobuje pomalejší postup jejich kariéry a na vyšších vědeckých pozicích je už vidět o mnoho méně žen než mužů.

Celé je to složité, nemá to žádné jednoduché ani rychlé řešení a změna je pomalá. Excelentní vědecká kariéra vyžaduje obrovské množství energie, to platí pro může i ženy. Ženy však častěji „musí“ část té energie věnovat jinde.  

Na čem aktuálně pracuješ a jaké jsou tvé nejbližší pracovní plány/cíle?

Aktuálně vyvíjím různé modely na předpovídání profilovacích dat, abychom mohli vylepšit náš nástroj autotuning. Cíle mám takové obyčejné, ať projekty dobře běží, píšou se články a dá se v klidu pracovat. A potěšilo by mě, kdyby se přihlásilo dost studentů na náš seminář o modelování a vyhodnocování experimentů v podzimním semestru.

Více článků

Přehled všech článků