Otevřená věda a výzkumná data – to byla témata historicky prvního setkání National EOSC Tripartite Event. V prostorách Národní technické knihovny v Praze se potkalo více než 150 zástupců českých i zahraničních organizací, kteří aktivně podporují otevřenou vědu a projekt Evropského cloudu otevřené vědy (EOSC).
O otevřeném přístupu k vědeckému poznání, tzv. otevřené vědě, společně mluvili přední čeští i zahraniční odborníci na prvním českém National EOSC Tripartitu Eventu v Praze. V Národní technické knihovně se 1. a 2. června 2023 setkali nejen představitelé vědeckých organizací a univerzit, ale i vědci, kteří usilují o „otevřenost“ vědeckého prostředí a sdílení vědeckých poznatků. Jak ředitel hostitelské instituce Martin Svoboda na konferenci uvedl: „Otevřená věda představuje transformaci vědeckého procesu do 21. století. Jsem velmi rád, že Národní technická knihovna mohla spolupořádat a hostit takto významnou akci a napomoci tak mezinárodní kooperaci a integraci české vědy do evropského výzkumného prostoru.“
Organizátoři konference první den věnovali představení vzájemné spolupráce ve formátu tzv. tripartity – Evropské komise, EOSC Steering Board a EOSC Association v oblasti správy výzkumných dat. Ve dvou panelových diskusích vystoupili politici, vědci i vedoucí výzkumných institucí a představili výzvy a předsudky, jimž otevřená věda aktuálně čelí, uvedení projektu EOSC na národní úrovní a příklady dobré praxe s vizí do budoucna. Druhý den byla tématem samotná Open Science a její institucionální podpora v českém univerzitním prostředí.
V úvodu dvoudenního setkání vystoupila ministryně pro vědu, výzkum a inovace České republiky Helena Langšádlová, která uvedla: „Jsem velmi ráda, že zrovna Česká republika je příkladem dobré praxe ve sdílení vědeckých dat díky projektu IPs EOSC-CZ. Spolupráce je klíčem k úspěchu a v oblasti vědy tomu není jinak. Mezinárodní kooperace a nadšení pro hledání posledních vědeckých řešení je to, co nás posouvá dopředu a rozvíjí naši společnost.“ Důležitost zavedení EOSC principů do každodenního života vědecké komunity zdůraznil ve svém projevu také zástupce mandátní organizace EOSC pro Českou republiku Luděk Matyska: „Implementaci EOSC v ČR je vhodné vnímat jako jeden z klíčových nástrojů změny českého vědeckého prostředí, který společně s budoucí změnou hodnocení vědy, která nás nemine, dokáže posunout směřování a kvalitu naší vědy o úroveň výše. Tímto také podporujeme principy Open Science a otevřeného přístupu ke vědeckým informacím."
Součástí dvoudenního programu bylo také podepsání dvou memorand mezi zástupci Národní technické knihovny (NTK) a mezinárodních organizací ORCID a DataCite, jejichž součástí je od 1. června i Masarykova univerzita. Organizace se zavázaly podporovat a využívat perzistentní identifikátory ORCID a DataCite ve výzkumném prostředí České republiky. Pomocí těchto identifikátorů je možné postupně propojit konkrétní projekty, publikace a další vědecké aktivity s konkrétními vědci, a tím dále zefektivnit výzkumné prostředí.
Více informací o National EOSC Tripartie Event najdete v tiskové zprávě.
Po roce stráveném v zahraničí na americké univerzitě v San Antoninu se k nám vrátil kolega Martin Husák z kyberbezpečnostního týmu CSIRT-MU. Stáž ve výzkumné skupině v USA mohl absolvovat díky grantu na podporu mobility nadějných vědců. Na co přesně se ve svém výzkumu zaměřuje? A proč je podle něj Brno nejlepší město na světě?
V rozhovoru s prorektorem Radimem Polčákem jsme se zabývali změnami v oblasti IT na Masarykově univerzitě. Bavili jsme o tom, jak se univerzita přizpůsobuje novým potřebám a jak zvládá financování a udržení vysoké úrovně IT služeb. Dotkli jsme se také názoru prorektora na důležitost adaptace Ústavu výpočetní techniky vůči strategickému záměru univerzity a o roli IT během krizových situací, jako byla nedávná pandemie covid-19. Prodiskutovali jsme i plány do budoucna, včetně stěhování ÚVT a jeho zapojení do výzkumných aktivit a projektů, jako je EOSC.
