Budoucnost IT na MUNI: Rozhovor s prorektorem o plánech a výzvách v oblasti IT

V rozhovoru s prorektorem Radimem Polčákem jsme se zabývali změnami v oblasti IT na Masarykově univerzitě. Bavili jsme o tom, jak se univerzita přizpůsobuje novým potřebám a jak zvládá financování a udržení vysoké úrovně IT služeb. Dotkli jsme se také názoru prorektora na důležitost adaptace Ústavu výpočetní techniky vůči strategickému záměru univerzity a o roli IT během krizových situací, jako byla nedávná pandemie covid-19. Prodiskutovali jsme i plány do budoucna, včetně stěhování ÚVT a jeho zapojení do výzkumných aktivit a projektů, jako je EOSC.

Jaká byla vaše vize a cíle pro oblast IT, když jste nastupoval do funkce prorektora pro legislativu, rozvoj a informační technologie?

Nejprve jsem potřeboval získat přehled o situaci v oblasti IT na univerzitě. Měl jsem sice určité povědomí o rozdělení agend mezi Informačním systémem a Ústavem výpočetní techniky, ale zbytek byl pro mě nový svět. Co jsem však přinesl s sebou, byly moje odborné znalosti z práva informačních technologií a osobní vztahy s lidmi působícími v IT na univerzitě. Mé hlavní zaměření pak spočívalo v tom, jak efektivně využít data, která na univerzitě máme k dispozici. To byla má vize. Ostatní aktivity, které jsme později iniciovali, vycházely z analýzy aktuálního stavu, kterou jsme provedli.

Přesuňme se do roku 2024. Jak byste zhodnotil současný stav? Změnily se cíle a vize do budoucnosti?

I v roce 2024 se naše cíle a vize v oblasti informačních technologií zásadně nezměnily. Pandemie covid-19 nám však ukázala, jak důležité je funkční IT pro odolnost instituce v krizových situacích. Tato zkušenost nám také poskytla nový pohled na význam informačních technologií. Hlavním směrem však zůstává využívání technologií k plnění hlavních třech rolí univerzity, přičemž konkrétní postupy se mohou v průběhu času měnit.

V lednu minulého roku do své funkce nastoupil současný ředitel Jan Mysliveček. S jakými cíli byl do této role jmenován?

Já osobně jsem chtěl, aby se ústav transformoval a reagoval na změnu prostředí, protože se univerzita mění a je potřeba, aby na to reagovalo i ÚVT. To byla i hlavní vize při výběru mezi uchazeči na post ředitele. Hodnotili jsme primárně jejich vizi, která měla reagovat na strategickou vizi dalšího rozvoje univerzity.

„Pandemie covid-19 nám však ukázala, jak důležité je funkční IT pro odolnost instituce v krizových situacích.“

Bral se samozřejmě ohled i na úspěšnou spolupráci a zkušenosti s náročnými projekty Honzy Myslivečka z dřívějška, například začlenění Farmaceutické fakulty.

Současný ředitel je v této funkci teprve rok. Jste schopen už nějak zhodnotit jeho plnění úkolů?

I když je ve své funkci teprve rok, je pozitivní, že ihned začal realizovat projekt, s kterým do té funkce šel. Nicméně je příliš brzo hodnotit, nakolik je to úspěšné, neboť některé základní směry transformace se projeví až v horizontu asi 10 let.​

Mohl byste být konkrétní, v čem vy vidíte rezervy, které ÚVT má? A ty změny, které požadujete?

V tomto jsem hodně zdrženlivý, mám svou osobní politiku nedotýkat se interního řízení, protože moje role je spíše politická a nechci zasahovat do řídících procesů. Spoléhám na to, že ředitel postupuje správně a má mou důvěru.

Zeptám se ještě jinak. Má otázka týkala rezerv služeb, které poskytuje ÚVT univerzitě – a kde vy vidíte ten směr, kam bychom se měli posunout? Sám jste řekl, že i univerzita se mění… jak tedy chcete, aby se měnil ústav?

Na operační úrovni samozřejmě existují rezervy v efektivitě služeb poskytovaných ÚVT. I když se snažíme hledat možnosti úspor, politika vedení univerzity je nezvyšovat centralizované zdroje, což nám omezuje schopnost reagovat na růst nákladů, zejména personálních výdajů.

Jednou z největších výzev je pak právě zachování kvality poskytovaných služeb při omezených finančních prostředcích. S nárůstem vstupních nákladů (např. licenční poplatky) a fixních výdajů se stává obtížným udržet kvalitu služeb. I když není aktuálně výrazná poptávka po zlepšení služeb, je důležité nalézt cestu, jak udržet současnou úroveň služeb při omezených finančních zdrojích na personální výdaje. A to je samozřejmě velmi problematické, protože lidé jsou to nejcennější, co máme – a my najednou jsme v situaci, že nejsme schopni navyšovat prostředky na ně tak, jak bychom si představovali.

Univerzita, to jsou také studenti. Jak hodnotíte služby, které jim univerzita nabízí prostřednictvím ÚVT nebo ISu?

Myslím, že i tady poskytujeme špičkové služby. Což ostatně potvrdil i relativně nedávno provedený výzkum mezi uživateli. Jejich zpětná vazba dosvědčila kvalitu poskytovaných služeb, i když samozřejmě existuje potenciál pro další zlepšení. Spíše bude otázkou udržení služeb v současném rozsahu v současné kvalitě. To bude výzva.

A proč to považujete za výzvu? Kvůli tomu, jak jde svět a technologie dopředu?

Kvůli financování. Potýkáme se s omezenými finančními prostředky a nejsme schopni držet krok s nárůstem nákladů na udržení kvality služeb v oblasti IT. Navzdory tomu je univerzita schopna poskytovat služby a systémy vyšší kvality než jiné srovnatelné instituce, což vytváří politicky složité prostředí pro argumentaci pro navýšení financování IT. MUNI však již investuje relativně více do IT než jiné české vysoké školy.

Jak hodnotíte zapojení ÚVT do výzkumných činností? A pokud bych měl být více konkrétní, věnujeme se třeba iniciativě EOSC, kde je Masarykova univerzita jeden z lídrů, kteří se o tohle téma v České republice starají.

ÚVT se zabývá vývojem a výzkumem IT technologií pro potřeby Masarykovy univerzity a stále se účastní vědeckých aktivit. Historicky jsme byli vedeni potřebou vyvíjet vlastní řešení, protože neexistovaly hotové produkty na trhu, které by splňovaly naše specifické požadavky. Dnes se stále věnujeme vědecké činnosti, zejména v oblastech, kde můžeme přenést výsledky výzkumu do praxe na univerzitě.

Projekt EOSC je pak pro univerzitu úspěchem a potvrzuje její výjimečné postavení. Poskytuje příležitost k rozvoji know-how a zvyšuje její reputaci, přestože vyžaduje nemalé finanční investice, a tak MUNI musí hledat způsoby, jak je kompenzovat.

ÚVT v půlce roku 2024 čeká stěhování a je to velký milník. Nicméně jedna z opakujících se otázek na tohle téma je vlastní budova pro ústav.

Stabilní umístění ÚVT ve vlastní budově je naší prioritou, což je v souladu s obecnou politikou univerzity sídlit ve vlastních prostorách. Pro ÚVT je to však nevyřešené téma zejména kvůli investičním projektům spojeným s fakultou informatiky a BioPharmaHubem, kde extrémně narostly náklady na rekonstrukci a výstavbu. Plánujeme však zapojení do Národního investičního programu, který se začne připravovat kolem roku 2025/26, s očekávaným zahájením investic kolem roku 2028. Momentální řešení sestěhováním může přinést ÚVT mnoho výhod. Už jen to, že se přestěhujete do výrazně příjemnějších prostor, může pozitivně ovlivnit pracovní atmosféru a spolupráci mezi kolegy. No a snad tam bude i dobrý kávovar :)