Jak jsme vytvářeli autentizační bránu pro akademické prostředí

Jednou z našich dlouhodobě silných stránek je spolupráce se studenty, a to ať už formou vedení diplomových prací, brigády či práce na projektech – nebo ideálně všechno v jednom. Nemusí to být nutně vždy studenti informatických oborů, ačkoli k těm máme přirozeně nejblíže. Své o tom ví také naše kolegyně Šárka a Elena, které se podílely na nedávno úspěšně zakončeném projektu. Ten měl za cíl vytvořit přihlašovací obrazovky vhodné pro přihlášení různými identitami nebo uživatelským jménem a heslem, určené primárně pro akademické instituce sdružení CESNET.

V akademickém prostředí se typicky používají dva typy autentizace. Pro lokální přihlášení v rámci jedné instituce se uživatelé přihlašují pomocí přiděleného jména a hesla. Pro přihlášení ke službám přístupným pro více institucí se pak typicky používá federované přihlašování, kde si uživatel zvolí svoji instituci, kde se následně přihlásí – a poté tato instituce potvrdí službě identitu přihlášeného uživatele.

Cílem projektu s názvem „Autentizační brána pro akademické prostředí“ pak bylo navrhnout a implementovat řešení, které zkombinuje oba přístupy způsobem, který bude pro uživatele intuitivní. Výsledkem je autentizační brána, která se stane součástí Jednotného přihlášení MUNI, které díky tomu nabídne vybraným službám přihlášení nejen pomocí UČO a primárního hesla, ale i pomocí účtů z jiných univerzit a dalších identit, např. mojeID či ORCID.

„Spolupráce na vytvoření autentizační brány mě bavila, nejvíc si cením možnosti vyzkoušet si naučené věci na skutečném projektu, jehož výsledek bude mít vcelku velký dosah a zjednoduší přihlašování uživatelů,“ hodnotí své zapojení Elena Kubalíková, studentka programu Řízení softwarových systémů a služeb na Fakultě informatiky. Spolu s kolegyní Šárkou Portešovou spolupracovala jako UX a UI designérka na návrzích a testování různých přihlašovacích rozhraní do akademických institucí.

Kromě nich dvou se na projektu podíleli také Pavlína Špringerová, která byla zodpovědná za designovo-metodologickou část projektu, Dominik Baránek jako programátor a Pavel Břoušek jako hlavní řešitel.

Výstupy projektu, tedy výsledné řešení a konfigurační doporučení, jsou k nalezení na GitHubu.