Národní knihovna a Moravská zemská knihovna získaly od správce autorských práv Dilia souhlas, aby během výjimečného stavu zpřístupnily všem vysokoškolským pedagogům a studentům a také zaměstnancům ústavů Akademie věd zdroje v digitální knihovně Kramerius. Ne všechny vysoké školy a instituce se k nim však mohly přihlásit. Dokázali jsme však nabídnout řešení nečekaného problému díky našemu know-how.
Přístup do digitální knihovny je totiž řešen přes akademickou federaci eduID.cz. Problém tedy nastal pro vysoké školy a ústavy Akademie věd, které do ní zapojeny nejsou, a jejich uživatelé proto neměli možnost, jak se k virtuální knihovně dostat. Ve spolupráci se sdružením CESNET jsme s využitím technologií vyvinutých na MUNI nabídli řešení, které je schopno k sociálním identitám (Google, LinkedIn, Facebook, ORCID a GitHub) uživatelů přiřadit důvěryhodnou cestou informaci, že jsou z dané vysoké školy nebo ústavu.
U CESNETu se instituce elektronicky zaregistrovaly a jmenovaly odpovědné osoby, které mají právo potvrdit, že žádající zájemce o přístup do knihovny splňuje podmínky. Toto ověření se dělá pouze jednou a uživatel následně může ke knihovně přistupovat využitím identity ze zmíněných sociální sítí. Tímto řešením jsme pomohli celkově 2175 uživatelům ze 42 institucí, konkrétně například z Metropolitní univerzity a Vysoké školy obchodní v Praze, Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích či z Národního památkového ústavu.
Po roce stráveném v zahraničí na americké univerzitě v San Antoninu se k nám vrátil kolega Martin Husák z kyberbezpečnostního týmu CSIRT-MU. Stáž ve výzkumné skupině v USA mohl absolvovat díky grantu na podporu mobility nadějných vědců. Na co přesně se ve svém výzkumu zaměřuje? A proč je podle něj Brno nejlepší město na světě?
V rozhovoru s prorektorem Radimem Polčákem jsme se zabývali změnami v oblasti IT na Masarykově univerzitě. Bavili jsme o tom, jak se univerzita přizpůsobuje novým potřebám a jak zvládá financování a udržení vysoké úrovně IT služeb. Dotkli jsme se také názoru prorektora na důležitost adaptace Ústavu výpočetní techniky vůči strategickému záměru univerzity a o roli IT během krizových situací, jako byla nedávná pandemie covid-19. Prodiskutovali jsme i plány do budoucna, včetně stěhování ÚVT a jeho zapojení do výzkumných aktivit a projektů, jako je EOSC.
