ARYTMOGENNÍ POTENCIÁL AMINOFYLINU A JEHO MODULACE SALBUTAMOLEM: POZNATKY Z KARDIOMYOCYTŮ ODVOZENÝCH Z LIDSKÝCH PLURIPOTENTNÍCH KMENOVÝCH BUNĚK
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Vedlejší účinky plicních léků jsou v kardiologické praxi částečně zdokumentovány, přičemž aminofylin, bronchodilatátor ze skupiny metylxantinů, a salbutamol, agonista beta-2 adrenergního receptoru, jsou spojovány s proarytmickými účinky. Údaje o jejich přímém vlivu na srdeční elektrofyziologii a kontraktilitu, zejména v kombinaci, však zůstávají omezené. Cíl: Cílem této studie bylo prozkoumat účinky aminofylinu a salbutamolu, a to jak jednotlivě, tak v kombinaci, na srdeční funkci s použitím kardiomyocytů odvozených z lidských pluripotentních kmenových buněk (hPSC-CM). Metody: Rychlost tepu (BR) a síla kontrakce (CF) byly hodnoceny v hPSC-CM pomocí mikroskopie atomárních sil (AFM). NOvě byly tyto paratmetry hodnoceny i u synchronně se kontrahujicí dvojice klastrů. Výsledky: Aminofylin významně zvýšil BR, CF a frekvenci nepravidelností rytmu v kardiomyocytech hPSC-CM. Naproti tomu kombinace aminofylinu a salbutamolu vykazovala synergický chronotropní a inotropní účinek, zatímco salbutamol zmírňoval arytmie vyvolané aminofylinem. Tento ochranný účinek je pravděpodobně zprostředkován aktivací endoteliální syntázy oxidu dusnatého prostřednictvím beta-2 adrenergních receptorů. Závěr: Zatímco samotný aminofylin představuje významné riziko arytmií, jeho souběžné podávání se salbutamolem může zvýšit kardiovaskulární bezpečnost snížením jeho proarytmogenních účinků. Tato zjištění poskytují nové poznatky o srdeční bezpečnosti bronchodilatační terapie a zdůrazňují potenciál platformy AFM na bázi hPSC-CM pro hodnocení přímých účinků léčiv na srdeční funkci. |
| Související projekty: |