Determination of the radon progeny activity size distribution at different types of workplaces

Varování

Publikace nespadá pod Ústav výpočetní techniky, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Stanovení aktivitní velikostní distribuce produktů přeměny radonu na různých typech pracovišť
Autoři

OTÁHAL Petr FIALOVÁ Eliška

Rok publikování 2025
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Journal of Environmental Radioactivity
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
www https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0265931X00000436?via%3Dihub
Doi https://doi.org/10.1016/j.jenvrad.2025.107781
Klíčová slova Activity size distribution; Aerosol; Radon; Radon progeny
Přiložené soubory
Popis Vdechování radonu a jeho krátkodobých produktů přeměny je jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k celkové efektivní dávce z přírodních zdrojů ionizujícího záření. Expozice dceřiným produktům radonu představuje významné zdravotní riziko, především kvůli prokázané souvislosti s rakovinou plic. Dávkové koeficienty jsou odvozeny z biokinetických modelů popisujících chování rozpadových produktů radonu v dýchacích cestách, v kombinaci s dozimetrickými modely, které zohledňují ukládání energie z emitovaného záření. Vzhledem k proměnlivosti prostředí a pracovních podmínek na různých typech pracovišť je žádoucí získat lokalitně specifická aerosolová data, která umožní přesnější a cílenější výpočty dávkových koeficientů. Klíčovými parametry ovlivňujícími efektivní dávku jsou ekvivalentní objemová aktivita radonu, celková koncentrace aerosolu a velikostní distribuce radioaktivních aerosolových částic. Další faktory, jako je typ pracovní činnosti, relativní vlhkost a typ ventilace, významně ovlivňují charakteristiku aerosolu a tím i rovnovážný faktor (F) a podíl volné frakce (fp), které se mohou mezi jednotlivými lokalitami výrazně lišit. Tato studie prezentuje terénní měření aktivitní velikostní distribuce krátkodobých produktů přeměny radonu na vybraných pracovištích, a to pomocí kaskádního impaktoru Dekati ELPI+ a difuzní baterie. Měření byla realizována především v podzemních pracovištích s přirozenou ventilací, včetně bývalých důlních prostor a turistických jeskyní. Pro srovnání studie zahrnuje také jedno pracoviště s nucenou ventilací – úložiště nízkoaktivního radioaktivního odpadu – a jednu venkovní lokalitu ovlivněnou exhalací radonu z odvalu uranové hlušiny.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info