Chemical and isotopic analyses confirm dietary change marks the Early Medieval Slavic expansion into Central and Eastern Europe

Varování

Publikace nespadá pod Ústav výpočetní techniky, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Chemické a izotopové analýzy potvrzují, že změna stravovacích návyků je spojena s expanzí Slovanů do střední a východní Evropy v raném středověku
Autoři

MACHÁČEK Jiří DUNNE Julie PŘICHYSTALOVÁ Renáta ZEMAN Tomáš HABERFIELD George ZHANG Mengyao KNOWLES Timothy D EVERSHED Richard P

Rok publikování 2025
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Journal of Archaeological Science
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www Journal of Archaeological Science
Doi http://dx.doi.org/10.1016/j.jas.2025.106213
Klíčová slova Migration period; Early Middle Ages; Germanic peoples; Slavs; Lipid analysis; Compound-specific radiocarbon dating; Millet
Přiložené soubory
Popis V první tisíciletí našeho letopočtu proběhlo často diskutované stěhování národů, které znamenalo významnou demografickou a následně i ekonomickou, sociální a politickou změnu v rozsáhlých oblastech Evropy. Slovanská migrace z východní do střední Evropy v letech 500 až 700 n. l., která přinesla i změnu v „kuchyňské kultuře“ a způsobu obživy, proběhla po odchodu germánských (např. langobardských) skupin do jiných oblastí a znamenala konec pozdně antického období a začátek středověku. Analýza organických zbytků z celkem 75 nádob z tohoto období potvrzuje výraznou změnu stravovacích návyků mezi těmito skupinami. Jídlo může být často jedním z nejvýraznějších projevů sociálních, náboženských, kulturních nebo etnických skupin a zde dokazujeme, že dominuje jasná závislost na prosu, ve formě kaše z mléka a případně medu nebo polévek a dušených pokrmů s masem, které byly pravděpodobně přineseny ze slovanských oblastí. Nová strava založená na prosu, která v pozdním antickém období chyběla, tak mohla být jedním z faktorů, které přispěly k nárůstu populace v raném středověku a následnému rozšíření slovanských skupin po celé Evropě. Analýza rozsáhlé série radiokarbonových dat z lidských a zvířecích kostí, podpořená datováním lipidů specifických pro čtyři z těchto nádob, nám umožňuje identifikovat zlomový bod změny habitusu, kdy se na Moravě (Česká republika) a v Dolním Rakousku nejpozději v roce 598 n. l. (ale pravděpodobně mnohem dříve, mezi lety 560 a 590 n. l.) objevily slovansky mluvící komunity s novou kulturou, stravovacími zvyklostmi a pohřebními rituály.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info