Lišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Nová Botanika |
| Citace | |
| www | https://www.novabotanika.eu/NB_2021_2.html |
| Popis | Cévnaté rostliny se v Antarktidě trvale vyskytují pouze v jejích odledněných částech, a to v malých, často velmi ostře ohraničených územích, takzvaných vegetačních oázách. Převahu vegetačního krytu však tvoří zejména mechy a lišejníky, hojně doprovázené nárostovými společenstvy řas a sinic. V posledních desetiletích je předmětem odborného zájmu badatelů zejména stupeň adaptace těchto autotrofních organismů na drsné a často extrémní antarktické prostředí. Zároveň jsou studovány základy fyziologických procesů, které umožňují extremofilním organismům přežít a reprodukovat se v prostředí antarktických vegetačních oáz. Jedním z hlavních stresových faktorů působících na antarktické lišejníky je chlad a mráz. Antarktické lišejníky využívají řadu biofyzikálních, biochemických i molekulárně biologických mechanismů, které jsou aktivovány během působení silného stresu chladem a/nebo mrazem. Tento článek přináší jejich přehled a příklady z výzkumu uskutečněného v posledních 10 letech v oblasti souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse (Antarktida). |
| Související projekty: |