Vědí obyvatelé česko-moravského pohraničí, ve které zemi žijí? A jaký to má pro ně význam?

Varování

Publikace nespadá pod Ústav výpočetní techniky, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

MAREK Petr

Rok publikování 2020
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Příspěvek se zabývá vnímáním částečně deinstitucionalizovaných regionů a jejich hranic, jakož i jejich významy. Konkrétně jsou na základě dotazníkového šetření studovány percepční regiony Čech a Moravy v myslích obyvatel tří odlišných částí česko-moravského pohraničí. České země jakožto územněsprávní jednotky de iure zanikly koncem roku 1948. Díky novým administrativním regionům (zejména těm z let 1960 a 2000/2001) došlo sice k reinstitucionalizaci Čech a Moravy, ale nerespektování zemských hranic způsobilo transformaci těchto historických regionů v myslích lidí. Mnozí dotázaní jsou tak v současnosti přesvědčeni, že jejich obec leží v jiné historické zemi než před rokem 1949. Významný fenomén představuje Kraj Vysočina, který ve výpovědích některých lidí nejenže není česko-moravským, ale ani českým, či moravským. Identifikovány však byly také jiné regiony, které do jisté míry nahrazují identitu Čech a identitu Moravy. Dále se příspěvek zabývá i jinými faktory vedoucími k transformaci zmíněných identit. Z odpovědí respondentů rovněž plyne, že zemská příslušnost obce trvalého bydliště není pro většinu oslovených důležitá a že česko-moravská zemská hranice pro ně nemá praktický význam. Někteří respondenti tuto hranici spíše než jako entitu, která rozděluje, vnímají jako zajímavost, jež by měla být v budoucnu vyznačena a o jejíž hodnotu by mělo být pečováno.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info