Odpověď rychlosti pulzové vlny na ortostatickou zátěž u diabetiků a zdravých kontrol

Autoři

SVAČINOVÁ Jana HIDEGOVÁ Simona SIEGLOVÁ Helena KAŠČÁKOVÁ Zuzana FABŠÍK Martin JAKUBÍK Juraj NOVÁK Jan NOVÁKOVÁ Zuzana BUDINSKAYA Ksenia HRUŠKOVÁ Jana

Rok publikování 2020
Druh Konferenční abstrakty
Citace
Popis Úvod. Zvýšená tuhost cévní stěny je jednou z komplikací diabetu mellitu. Endoteliální dysfunkce a remodelace arteriální stěny, které zvyšují její tuhost, mohou být nepřímo hodnoceny pomocí rychlosti pulzové vlny (PWV). PWV periferních tepen je na rozdíl od aorty ovlivněna také aktuální aktivitou autonomního nervového systému. Cílem studie bylo vyhodnocení efektu změny polohy těla na PWV periferních tepen diabetiků a zdravých kontrol. Metodika. PWV byla měřena u pacientů s diabetem II (7m/8ž, 68 ± 10 let, TK 158/90 ± 19/9 mmHg) a zdravých kontrol (5m/6ž, 23 ± 2 let, TK 117/76 ± 9/5 mmHg) pomocí vícekanálové celotělové bioimpedance. Měření probíhalo na levé ruce (PWVr) a noze (PWVn). Protokol se sestával z 6 minut měření v leže a 6 minut na lůžku sklopeném do 45°. Pro každou skupinu byl vypočítaný poměr PWVr/PWVn. Výsledky. Diabetici měli v leže vyšší PWV než kontroly. Sklopení zvýšilo PWVn jen u diabetiků. PWVr/PWVn během sklopení byl významně nižší u diabetiků než u kontrol a než u obou skupin v leže. Závěr. Vyšší PWV u diabetiků v leže v porovnání s kontrolami je dáno vyšší tuhostí tepen. To je důsledek kombinace diabetu, vyššího věku a pravděpodobně i hypertenze. Hlavní vliv na rozdíl mezi PWVr a PWVn během sklopení měl hydrostatický tlak, ale diabetici měli rozdílnou odezvu na sklopení. Zvýšení PWVr/PWVn diabetiků je pravděpodobně známkou rozdílné regulace redistribuce krve během sklopení. Tyto rozdíly naznačují změny v regulaci arteriálního tonu, což může souviset jak s endoteliální funkcí tak posunem v autonomním řízení cév.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info