Personalizace volebních systémů v České republice. Možnosti a limity metody J. Careyho a M. Shugarta
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Politické vedy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.politickevedy.fpvmv.umb.sk/archiv-vydani/2016/1-2016/marcela-vozenilkova-jakub-sedo-html |
| Obor | Politologie a politické vědy |
| Klíčová slova | Electoral reform; unrealized electoral reform; personalization of electoral systems |
| Popis | Po více než 20 let se diskuse o volebních reformách zaměřuje na problém formování národních vlád v České republice. V poslední době se ale pozornost přesouvá na nespokojenost voličů se stavem demokracie (resp. demokratické politické kultury). Občané a politici věří, že posilování prvků personalizace v nastavení volebního systému povede k většímu zaměření na osobnosti kandidátů a politiků, posílení vazby mezi voliči a kandidáty (poslanci) a větší osobní odpovědnosti zvolených, a tím pádem positivně přispěje k budování české demokracie. Studie se zaměřuje na posuzování volebních systémů a míry jejich personalizace a na otázku, zda jsou návrhy na volební reformy skutečně více personalizované než stávající volební systém. V této souvislosti text poukazuje na jisté nedostatky v nejvíce citované a používané klasifikaci personalizace volebních systémů založené na článku The Incentives to Cultivate Personal Vote Careyho a Shugarta (1995). Výsledkem je poukázání na sporné případy kódování proměnných a různých specifických opatření v současných volebních systémech. Celkově lze ale konstatovat, že kromě tzv. řecké varianty volební reformy jsou všechny ávrhy více personalizované než stávající systém. |
| Související projekty: |